Maják a sirény

Knižní debut Olgy Anny Marie Lisové je pohádkou. Pohádkou pro děti, které už nejsou tak úplně dětmi, protože ani tato pohádka není úplně pohádkou. V příběhu, který se odehrává v malé chaloupce kousek od moře a stranou velkých měst a každodenního shonu, se sice setkáte s potetovanou babičkou, anděly nebo jednorožcem, stejně tak se v ní však autorka dotýká současnosti, palčivých společenských témat a rodinných problémů. Hlavním hrdinou pohádky je Pady, kterého otec přiváží na léto ke své matce a otci, počmárané babičce a jejímu muži. Svérázná babička svého syna neviděla tři roky a s vnukem rychle najdou společnou řeč. Pady celé léto pomáhá prarodičům se vším, co je v jejich životě vážné - pečení štrůdlu, nošení rašeliny do krbu... Za to mu babička vypráví příběhy svých tetování, které má po celém těle. Paralelně se rozvíjí příběh Padyho a prarodičů na venkově a Padyho otce ve městě a i když nejednou oklikou, obě linky spějí k pohádkovému konci. Nevšední a dynamický, hovorový jazyk je ve výborném dialogu se stejně nevšedním a dynamickým, citlivým a lidským obsahem knihy.